brněnský magnát fait má luxusní restauraci ve funkcionalistickém skvostu. chlubí se s ní ale nerad▲e

Jestli se brnnsk miliard Igor Fait s nkterou ze svch investic nerad chlub, je to urit ta gastronomick. S novini se ochotn bav o aktivitch sv investin skupiny Jet Investment, zlib ve funkcionalistick architektue i o vlastn galerii souasnho umn Fait Gallery.

Kdy ho ale podte o rozhovor na tma jeho restaurace Pavillon, odmtne s tm, e nechce, aby se o nm psalo jako o restauratrovi. I pesto ale brnnsk investor v oboru podnik u sedmm rokem a nic nenasvduje tomu, e by s tm ml skonit.



“Pavillon provozuje hlavn kvli funkcionalistick budov Zemanovy kavrny, ve kter dnes restaurace sdl,” vysvtluje manaer Pavillonu Mirek Jindra.

Igor Fait zbohatl v 90. letech jako obchodnk s cennmi papry. Zaloil vlastn brokerskou spolenost, kterou pozdji prodal a zskan penze investoval do prmyslovch podnik, jako jsou Kordrna, PBS Industry nebo Strojrny Poldi. Nkolik dalch firem po odkupu a restrukturalizaci obratem prodal.

Z miliardovch zisk zaal v novm tiscilet dvat penze i do vc, kter nijak nesouvis s jeho podniknm. Skupoval dla souasnho umn, je vloil do vlastn umleck galerie, a pozdji investoval i do dvou skvost brnnsk funkcionalistick architektury – opravy kavrny Era a nkupu Mnzovy vily.

“No a v roce 2009 k tomu pidal i jeden mstn gastronomick skvost, vyhlenou restauraci U Kastelna, kter byla chvli pedtm ocenna jako nejlep v republice,” dodv Jindra. Dva roky na to se navc Faitovi naskytla monost pidat do sbrky tak repliku slavn Zemanovy kavrny, jej majitel se dostal do finannch pot.

Brnnsk investor budovu pevzal, zrekonstruoval a v roce 2012 do n pesunul celho Kastelna i se znmm fkuchaem Michalem Gthem. K tomu ve dvouposchoovm suternu vybudoval i luxusn bar Runway a vinotku. Obnovenou restauraci pak pejmenoval na Pavillon – odkaz na dvnou minulost prvorepublikov kavrny.


Pedkrm: Grilovan kachn foie gras, erstv mango a francouzsk pernk; 299 K

Hlavn chod:Jelenobot – grilovan hbet z jelena, chobotnice po asijsku, rov zzvor, hlva stin a pak choi; 395 K

Dezert:Kokosov crme brûle, ananasov rag a sorbet z ananasu a karamelu; 155 K

Vno:Ryzlink rnsk, Jakub amula; 450 K

Demolice kvli divadlu

Pvodn Zemanovu kavrnu otevel u v roce 1926 brnnsk kavrnk Josef Zeman. lo o vbec prvn ryze funkcionalistickou stavbu v Brn. Jejm autorem byl mladik Bohuslav Fuchs, pozdj hvzda eskoslovensk mezivlen architektury.

Jednoduch bl budova s ervenmi okny vyrostla na mst dvjho devnho pavilonu Caf Schopp v parku u historickho centra. Odtud tak pochz nzev dnen restaurace. Po druh svtov vlce ale stavbu nejdve znrodnili a v 60. letech zboili komunist, aby na jejm mst vyrostlo nov Jankovo divadlo.

Budova takzvan Zemanky znovu oila a v polovin 90. let dky aktivit architekt Zbyka Pecha a Jany Jankov. “Podle dochovan dokumentace a dobovch fotek postavili dokonalou repliku jen o 200 metr dl. Stejn jako v pvodn stavb meme napklad zapustit prosklen stny do podlahy,” popisuje manaer restaurace. Od t doby stavba znovu slouila jako kavrna, ne ji za 30 milion korun zskal Fait.

Jelen s chobotnic

Novmu majiteli ale tak nelo s restaurac vdy ve hladce. U bhem rekonstrukce funkcionalistick budovy rozzlobil nkter architekty, mimo jin i autora republiky Pecha. Nelbilo se jim, e Fait nechal pedlat interir do modern podoby.

“Tehdy bylo poteba vnitn uspodn pedlat, protoe pvodn podoba nebyla pln praktick a tak zejmna kvli novm technologim, kter jsou v dnen dob pro provoz nezbytn. Druhou vc je, e ani dvj interir nebyl originln. Nedochovaly se toti dn fotografie vnitnho uspodn,” obhajuje investora f restaurace.

V roce 2013 zase odeel do luxusnho hotelu Miura na eladn fkucha Gth a s nm i st host. “Tm se nm na as propadly trby. Od t doby jsme ale jet jednou upravili interir, abychom ho udlali tulnj. Pot nm nvtvnost i trby narostly asi o 30 procent,“ k Jindra. Podle nho dnes Pavillon navtv denn v prmru 80 lid a pravidelnm strvnkem je i Igor Fait.

Restauraci navc vyrostl dal kvalitn kucha Jan Kaplan. Dvj Gthv ue pitom gastronomii vbec nestudoval. K profesionlnmu vaen se dostal a po stedn kole. Od t doby absolvoval nkolik zahraninch st, mimo jin i u michelinskho kuchae Gordona Ramseyho v Londn.

Mon i chybjc formln kuchask vzdln stoj za Kaplanovm neotelm stylem. Vlastn kuchyni oznauje za modern esko-francouzskou, ve vsledku ale hostm pipravuje tak trochu blzniv kombinace jako kan s krevetami nebo jelena s chobotnic.

“Napoprv se div hodn host. Zdnliv to spolu vbec neme fungovat, ale ono je to naopak. Lid si to oblbili a jelenbot (jak se kombinace jelena s chobotnic nazv, pozn. red.) zstv na naem menu i po sezonnch obmnch,“ dodv Mirek Jindra.

Co se naopak mn v Pavillonu pravideln, je vzdoba. Kad ti msce – spolu s obmnou menu – restauraci pji nkolik obraz a soch Faitova galerie. Host si tak mohou u jdla prohlet teba dla Kritofa Kintery a Petra Nikla nebo expresivn sochy Karla Malicha.

sladká chybička: jak se z roztrhané palačinky stala legenda

Dochz nan kad jaro. Jakmile zpult obchod apozdji izezhon zavon erstv jahody, zanedlouho se pidaj imaliny, borvky, ten avin, rybz, meruky…

Csask trhanec sice nevyaduje pouit erstvho ovoce, ale snm bv vbec nejlep. Apekvapiv itady plat, stejn jako teba uvna, e nejlpe chutn vmst svho vzniku.



Binec natali

Jak to tehdy vlastn bylo? Ozrozen csaova oblbenho pokrmu se toti traduj legendy. Bohuel hodn rozdln. Shoduj se vjednom: bylo to zavldy Frantika Josefa I., kter miloval sladk. Akon utoho, e nkdy sta mal fgl, nhoda, omyl, nouze nebo trocha neikovnosti, aby dobrotu dothly kabsolutn dokonalosti.


Vdesk? Melange?

◼ Csask dezert doslova vol povdesk kv. Vrakousk metropoli je dnes zhruba 800 kavren, kde vm ji piprav namnoho zpsob, protoe nai jin soused kvu miluj akavrensk ivot nemn. Ale pokud si tu objednte “vdeskou kvu” aekte svj oblben npoj skopcem lehaky, mte smlu. Nzev vdesk kva tu toti neznaj.
◼ Kdezertm se tu vtinou pije melange, co je kva snalehanm mlkem. Pidte-li trochu okoldy, je tu kapucn. To, emu kme kva vdesk, vRakousku najdete pod nzvem einspner. Jinak tu mstn pij hlavn kvu mocca (pekapvan ist), brauner (mocca smlkem), oblbenou specialitou je ifiakr (mocca spdavkem rumu) nebo teba mokka gespritz– kva skoakem. Kekv tu nikdy nechybsklenika vody.

Nco mlo napovd inzev Kaiserschmarren, sloen zeslov Kaiser, neboli csa, aSchmarren, tedy mima, drobn nepodek, nesmysl, ale ikvr, odpad i hloupost…

Napklad loveck historka prav, e csa zabloudil vlesch, atak pespal voblasti Salzkammergut vrodin horala, jeho manelka nebyla natak vzcnou nvtvu pipraven. Ivzala, co mla: vejce, mlko, to ve troku zaprila moukou, aaby horsk jdlo zjemnila, pidala suen ovoce. Csai chutnalo aona jen skromn pravila: “Vdy je to jen takov hloupost.” dajn jet vnervozit, nebo mon aby jdlo nebylo pro csae pli hork, placku troku potrhala. Abylo to. Kuchask neikovnost se ve ikvariant scsaovnou Sisi. Aby potila manela, chtla mu pr sama pipravit sladkou palainku ksndani, jenome j chybla potebn zrunost, atak zplacky vznikl nevzhledn, zato moc dobr trhanec, protoe se ve snaila zamaskovat ovocem. USisi jet zstame, je toti hlavn postavou idal verze. Krsn csaovna si toti zkostliv hldala svj thl pas, apokud jde odezerty, preferovala ovoce, sorbety, fialkov bonbony… Take kdy dostala nastl nadchanou palainku, bylo to nani moc. Nimrala se vn tak, e se nato csa nemohl dvat, vzal si jej tal aten mima nanm dojedl.

Podobn se traduje, e kucha pipravil palainku pli silnou ato si csav sluha nechtl vzt natriko. Potrhal ji, aby mu ukzal, e takhle to nejde, ale omylem se tyhle “odpadky” dostaly kcsai nastl… A tak, i tak, csae tato prava nadchla. Vyadoval ji pak pravideln, take se proslavila jako specialita vad rznch podob.

Jahody i Zwetschkenrster

Fantazii se meze nekladou. Ale klahodn chuti pispv, kdy je vem kousky palainky jet omoit− a u jde orozvar zerstvho ovoce, dem, povidla. Tradinm doplkem je Zwetschkenrster (erstv vestkov kompot), jablen omka, brusinkov kompot, vin, borvky…, vborn je rozvar zrebarbory, kter dodv pokrmu napikantnosti. Oblben je ikombinace erstvho ovoce aovocnch omek i rozvar, naposypn se hodn pouvaj mal kostiky jablek, karamelizovan oky, mandle, rozinky. Dokonce jsou iregionln varianty sbramborami. Ale to u se odcsaskho stolu dostvme dopodhrad, co je zas jin kapitola.

Kaiserschmarren neboli csask trhanec

pln jednoduch sladk jdlo, kter kdysi okouzlilo zmlsan sta csae Frantika Josefa. Vdnenm Rakousku je to jeden znejoblbenjch dezert.

◼Suroviny natyi porce

1/8 l mlka,
1polvkovou lci zakysan smetany (bude obzvl᚝ nadchan),
4−5vajec(loutky ablky zvl᚝),
6dkgcukru,
1/8 kgmouky,
sl,
2hrstirozinek,
trochu rumu,
lci peputnho msla nasmaen,
moukov cukr.
Dle vestkov ahour, brusinky, rzn druhy marmeld nebo kompot, erstv jahody, borvky… Podle chuti trochu lehaky.

◼Postup

Rozinky si pedem namome dorumu. Mimochodem, Rakuan vyrbj 80% rum, oblben pedevm uhoral. Take pokud chcete, aby rozinky mly sprvn “rakousk” grdy, nechte je namoen nejmn pes noc. Mlko, kysanou smetanu, loutky acukr dobe prolehme, pak pidme mouku azlehka promchme, troku osolme, pidme rozinky. Zblk ulehme tuh snh, ten potom velmi opatrn vmchme dotsta. Napnvi rozehejeme mslo, vlijeme tsto, zjedn strany ho zlehka osmame dozlatova, jakmile tsto vysko, obrtme ho. Palainku vyndme ananahtm tali roztrhme pomoc dvou vidliek nakousky, prosypeme lehce moukovm cukrem avrtme dopnve strochou msla. Kousky asi minutu dv jet scukrem zobou stran opeeme tak, aby mrn zkaramelizoval. Pot lehce zaprme moukovm cukrem apodvme se vestkovm, ppadn borvkovm i jahodovm ahourem, srznmi demy, brusinkami, dozdobme erstvm ovocem. Akdo m rd lehaku, tomu ji nabdneme vmisce.

zápisky protivného hosta: pastrami vás v usa vyjde pětkrát dráž než v česku. nelitujete ale jediného


Vnewyorskm krlovstv pastrami

Pleitost ochutnat njak jdlo vmst, odkud pochz, je pro Gourmetgurua vdy lkav. Nebo tam, kde ho dlaj nejlpe. Nedvno vNew Yorku to bylo pastrami− pokrm, kter sem pivezli idovt pisthovalci zvchodn Evropy adothli ho kdokonalosti. Jde olibov maso, nejastji hovz hrud, nakldan nkolik dn vesmsi soli akoen ansledn uzen natvrdm dev. Nkdy se ped podvnm jet krtce podus vpe, aby se zbavilo soli. VNew Yorku se pipravuje vlahdkstvch neboli deli nakadm rohu. Nejvyhlenj pastrami maj vpodnikuKatz Delicatessen vetvrtiLower East Side, ato u odroku 1888. Fotky nastnch prozrazuj, e sem nanj chod filmov hvzdy iamerit prezidenti: Leonardo DiCaprio, Bill Clinton, Ben Stiller… Aje tu stle plno− chlapci zadlouhm pultem nesta pinet nov anov flky masa, kter pmo ped hosty krj natenk pltky abohat jimi obkldaj sendvie, chlebov i zbaget. Ktomu dostanete nakldan okurky, zelen rajata, majonzu, hoici, ppadn si mete doobjednat domc hranolky. Nicmn hlavn roli hraje maso. avnat afantasticky ochucen. Gourmetguru tu rychle zapomnl nasporn obloen aponkud vysuen sendvi, jej ped pr msci ochutnal vpastrami bistru La Bibiche napraskch Vinohradech. Newyorsk Katz je trochu jin liga. Nutno ale dodat, e si zakvalitu nechajdobe zaplatit. Sendvi vychz vpepotu asi na500 korun, co je asi ptkrt vc ne vesku. Gourmetguru ovem vtomto ppad nelitoval jedinho dolaru.

Co bude sBarnickou rychtou?

Nepjemn zprvy se keGourmetguruovi donesly zprask Mal Strany. Legendrn podnik Barnick rychta, kde se nachz hospoda seskou kuchyn asl spravidelnm kulturnm programem, pr kon. Spolek Veleobec sdruench obc barnk, kter budovu vlastn, dajn neprodlouil smlouvu stvajcmu provozovateli. Naopak se pr dohodl sitalskm majitelem luxusnho hotelu Alchymist. Ob strany zatm ml otom, jak bude nov podnik vypadat ajak m bt jeho zamen. Gourmetguru, kter tu proil mld, stejn jako teba herec Josef Kemr nebo bsnk Egon Bondy, douf, e se zBarnick rychty nestane dal komern nesmysl. Snad pivo zmalho pivovaru nenahrad pedraen Plze astarousedlky nevystrnad majitel naletnch limuzn. Tento ppad bude kadopdn pozorn sledovat.

Mte njak erstv gastrodrby? Zaili jste vrestauracch nco zajmavho? Dejte mi vdt: gourmetguru@ihned.cz. Gourmetguru naTwitteru @GourmetguruHN

v hlavní roli chřest: v plovoucí restauraci grosseto marina jsme poobědvali s liborem mertlem

Ten den trochu poprchvalo, take vhled napanorama Prahy nebyl pln dokonal. Nm to nevadilo, pestoe lokalita bv obvykle hlavnm dvodem, pro si hostGrossetoMarinu vybraj. Ns vtto restauraci nalodi zakotven uRudolfina potilo chestov menu, take jsme se rozhodli projst ho odshora dol. Libor Mertl doMariny vod naobdy nebo veee obchodn partnery zezahrani, protoe si sm nikdy nenech ujt pleitost pokochat se krsami hlavnho msta avychutnat si italskou kuchyni.

“Itlie byla navc prvn zem, kam jsme zaali vznamn exportovat, take jsem tam lta jezdil zazkaznky. Ml jsem monost poznat zemi, lidi, jejich naturel, naden, pracovitost ijdlo,” k mu, kter ped 25 lety se dvma spoluky zVUT zaloil firmu ComAp.



Nejprve se zamovali narzn odvtv elektroniky, pozdji se ale rozhodli soustedit se najednu oblast asnait se vn doshnout maxima. Centrem jejich zjmu se stalo zen malch energetickch celk. Nedodvaj pmo genertory energie, ale dic jednotky. Typickm klientem ComApu jsou nemocnice, kter si nemohou dovolit vpadek elektiny, proto maj zlon zdroje.


Zakladatel esk spolenosti ComAp, kter vyvj avyrb dic systmy pouvan vprmyslovch odvtvch aenergetice.

Vystudoval kybernetiku napraskm VUT. Firmu ComAp smiliardovm obratem apobokami pocelm svt zaloil skolegy Martinem Mlkem aAleem Prochzkou vroce 1991.

Letos vbeznu opustil pozici generlnho editele, ponechal si msto lena sprvn rady.

Bav ho cestovn, plachtn, jzda nakole, bhn, horsk try. Vzdlv se voblasti kouinku.

Je enat, m 21letho syna a18letou dceru.

Ikdy ti pvodn spolenci firmy zskali stejn vzdln, vyprofilovali se rzn. Libor Mertl se zamoval naprodej, marketing astrategii firmy, pozdji psobil jako generln editel. Martin Mlek se zpotku vnoval organizanm zleitostem adnes vefirm figuruje jako editel lidskch zdroj apedseda sprvn rady. Ale Prochzka, jen dohlel natechnologickou strnku produkt, ped temi lety podlehl vn nemoci, ale vefirm pracuje jeho syn.

“Odzatku jsme vichni ti fungovali jako tm, kter se vzjemn respektoval auznval. Ikdy jsme se asto dohadovali, jestli jt doprava, nebo doleva, nazsadnch vcech jsme se shodli atm poloili pevn zklady. Velmi dleit tak bylo obklopit se motivovanmi lidmi, kter prce bav achtj neho doshnout,” k Mertl, jen se t zaslouil ovybudovn obchodn st. Dnes m ComAp zahranin poboky vAustrlii, Itlii, Nmecku, Rusku, Spojench arabskch emirtech, Singapuru, USA an, vyv do105 zem svta azamstnv pes 260 lid vesku adalch 60 vzahrani.

“Skvl trh je pro ns Austrlie. Kvli velk rozloze tam nen jedna elektrick s, ale spousta malch nezvislch energetickch celk. Nae zazen dodvme teba dodomorodch vesniek Aboriginc. Podobn jsme vybavovali vlak jedouc nap kontinentem nebo trajekty mezi Austrli aTasmni, je mus mt tak vlastn zdroje energie. Dominantn postaven mme ivPolynsii.” Mezi dal zajmav instalace pat napklad zen vroby elektiny pi zvodech formule 1 nebo pi tb bidlicovho plynu veSpojench sttech.

loutek dodal mrnc

Obd zanme horkm chestovm krmem, kter ns vnezvykle chladn kvtnov den zaheje. VMarin ho ozvltnili porovanm loutkem, hrkem achlebovmi krutony. Nen mu co vytknout.


Chestov krm sporovanm loutkem, hrkem achlebovmi krutony

Filet zplatze scitronovou omkou aerstvm chestem abramborovou ka

Chestov rizoto statarkem ztygch krevet

Neperlivou vodu

Espreso

Celkov trata: 1233 korun

Libor Mertl zaal nazatku bezna tak trochu nov ivot. Svoji editelskou pozici pedal vdskmu manaerovi Peteru Sandinovi. “Vidl jsem vesvm okol firmy, kdy editel nebo majitel byl brzdou. Chtl jsem se vyhnout problmm snstupnictvm. Chceme, aby nae spolenost rostla, hodn investujeme, profesionalizujeme se, sm stoupaj nroky nalidi inaveden. Proto jsme se rozhodli oslovit nkoho, kdo si tm proel, m globln zkuenost apinese spoustu znalost,” vysvtluje sv rozhodnut Mertl.

“Po25 letech bylo tk nechodit denn dofirmy, nemt kancel, vdom se vykoenit zpracovnho kolektivu. Snam se bt ale pro spolenost pnosem, hledat inspiraci venku. T trochu pomhat Peterovi, je vak nutn udret si odstup.” VAnglii se navc vzdlv voblasti kouinku, co pak uplatuje mezi zamstnanci. Tak by se vbudoucnu rd zapojil dosprvnch rad jinch spolenost, by tento model veden nen vesku zatm pli obvykl.

“Teba vBritnii je bn, e editel i majitel sed vesprvnch radch rznch firem. Je jim to nejen tolerovno, ale idoporuovno. Vznik tak funkn ‘ekosystm’, jen umouje sdlen znalost, schopnost ainovac.”

Rd by vesku pispl kvtmu propojen firem avysokch kol. st vvojovho oddlen ComApu sdl vLiberci, kde spolupracuje stamn univerzitou. “Studenti technickch obor se asto orientuj jen natechnick een problmu, nezajm je obchodn strnka vci. VCambridgi i v Massachusettskm technologickm institutu jsem vidl, jak je tam propojen firem aakademickho sektoru hluboce zakoenn. Kad student mus pracovat vefirm, profesoi sed vesprvnch radch amajitel podnik spolupracuj suniverzitou. Je to velmi konstruktivn adoufm, e ktomuto propojen dojde brzy iuns.”

Sm mezi tuky

Jako hlavn chod si mj host vybral chestov rizoto, kter kucha pipravil statarkem ztygch krevet. J jsem zvolila filet zplatze podvan scitronovou omkou aerstvm chestem. Jako plohu mi obsluha doporuila bramborovou kai, sn jsem neshla vedle. Shodujeme se, e cel menu nemlo chybu.

Nad kvou se bavme osportu. Ikdy Libor Mertl sm sebe nepovauje zakdovjakho dobrodruha, ped pti lety naplachetnici doplul doAntarktidy. “Nen to tak nebezpen, jak to vypad. Byl to fantastick zitek, proplouvte msty, kde nen nikdo. Krom tuk.” Proplachtn nadchl ikolegy vefirm, snimi kadoron vyr nazvody plachetnic doChorvatska. Pestoe si zamstnanci mus veker nklady platit sami ajet si napobyt vybrat dovolenou, pravideln se jich astn kolem edesti.

“Ofiremn kulturu se dsledn starme, spolen jezdme inahory, nakola, slavme obchodn spchy. Spokojenost amotivovanost zamstnanc jsou pro ns klov,” k Mertl, jen sm lta jezdil dokancele nakole. Naneformln jednn si potrp. Pokud mu to as dovol, rd vci projednv udobrho jdla nebo zachze. Nem problm stm, vythnout kolegu naprochzku aprobrat pracovn zleitosti.

Zajm vs, jak vypad zkulis pracovnch obd? Sledujte ns na Instagramu.

Odchod zeditelsk pozice mu pinesl idal bonus, ato vce asu nacestovn. Jet najae chce smanelkou stihnout dv vpravy. Putovn povinaskch oblastech Tosknska apechod horskch masiv naKorsice.

z jedné budovy celý areál: textilka veba zřídila restauraci pro své partnery, resort je dnes cílem t

Textiln vroba m na Broumovsku tradici u od poloviny 19. stolet a podnik Veba je jednm zjejch hlavnch pedstavitel. Vrobce pedevm africkch brokt byl v Broumov vudyptomn u za komunismu – patila mu kola, kolka, uovsk ubytovny nebo zdravotn stedisko.

“Kdy se podnik po revoluci privatizoval, estice novch majitel se rozhodla prv ze zdravotnho stediska udlat mal hotel srestaurac, kter by vyuvali pro sv partnery,” vyprv Antonn Konen, kter je vedoucm resortu Veba druhm rokem.


Pedkrm:Domc vepov patika podvan na peench hrukch, brusinkov dip; 60 K

Hlavn chod:Losos skrevetovou omkou skapkou smetany, grilovan zelenina; 199 K

Dezert:Domc jablen zvin svanilkovm krmem; 35 K

Vno:Sauvignon, pozdn sbr; 400 K



Prvorepublikov vila srestaurac a devti pokoji zaala fungovat vroce 1993. “Zmrem majitel nebylo udlat ztoho byznys, take Hotel Veba zaal vydlvat vpodstat a loni,” k Konen. Mezitm se vak zjedn budovy stal cel arel. Vzahrad pod vilkou vyrostla vroce 2002 depandance s20 pokoji.O deset let pozdji firma pikoupila jet budovu bval kolky naproti pes silnici a pestavla ji na druh hotel srestaurac, tentokrt vanglickm stylu.

Dole u potoka sdl zvodn jdelna pro vce ne tiscovku zamstnanc textilky Veba i pro veejnost. A poslednm prstkem varelu je kongresov sl a wellness sbaznem, kde Veba mimo jin provozuje plaveckou kolu pro 800 dt. “Starme se tak o sv budouc zamstnance,” vysvtluje Konen.

Restauraci vpvodn vilce otevrali majitel bez pesn vize, chtli zkrtka “lep podnik” pro partnery i lidi zregionu. “Vame tu hlavn eskou kuchyni. Nechyb svkov, kachna, telec menu,” k jeden zhlavnch kucha Ivo olc. Denn menu sepohybuje do sta korun a zamenm nevynv nad nabdkou klasick esk restaurace. “Sname se ale i experimentovat. Nedvno jsme uspodali spn orientln veer, vlt na terase grilujeme, cel rok pipravujeme ryb speciality,” dodv Konen.

Hlavnho kuchae olce u vedouc resortu pi svm nstupu “zddil”. Je snm vak spokojen. “Dnes je nesmrn tk najt lovka se zahraninmi zkuenostmi, kter se chce usadit na mst. Je to problm i vPraze, mm znmm se tam vrestauracch to personl neuviteln rychle,” vyprv Konen.

f resortu uznv, e dlat nadprmrnou gastronomii na malm mst je urit kompromis. “Nememe si tady cenov vyskakovat. Sname se ale lkat spe tu movitj klientelu,” k. Jdeln prostor se kad den zapln vpoledne, kdy sem chod na obd nkte zamstnanci, a hlavn Broumovt. Vtdnu jet kapacitu hotelu i restaurace sten napln partnei Veby i okolnch firem nebo astnci konferenc, kter se sna Hotel Veba vposledn dob ve vt me hostit.

O vkendu se msto promn dky pobytovm balkm a spoluprci scestovnmi kancelemi v cl turist. Krom ech si Vebu oblbili i nmet senioi a Polci. “V posledn dob se tu tak kon vce a vce svateb. U se to rozneslo po okol a na obady se k nm vrac i lid, kte se zBroumova odsthovali,” popisuje editel resortu.

letní grilování a českou kuchyni nabízí v broumově restaurace tradičního textilního podniku veba

Textiln vroba m na Broumovsku tradici u od poloviny 19. stolet a podnik Veba je jednm zjejch hlavnch pedstavitel. Vrobce pedevm africkch brokt byl v Broumov vudyptomn u za komunismu – patila mu kola, kolka, uovsk ubytovny nebo zdravotn stedisko.

“Kdy se podnik po revoluci privatizoval, estice novch majitel se rozhodla prv ze zdravotnho stediska udlat mal hotel srestaurac, kter by vyuvali pro sv partnery,” vyprv Antonn Konen, kter je vedoucm resortu Veba druhm rokem.


Pedkrm:Domc vepov patika podvan na peench hrukch, brusinkov dip; 60 K

Hlavn chod:Losos skrevetovou omkou skapkou smetany, grilovan zelenina; 199 K

Dezert:Domc jablen zvin svanilkovm krmem; 35 K

Vno:Sauvignon, pozdn sbr; 400 K



Prvorepublikov vila srestaurac a devti pokoji zaala fungovat vroce 1993. “Zmrem majitel nebylo udlat ztoho byznys, take Hotel Veba zaal vydlvat vpodstat a loni,” k Konen. Mezitm se vak zjedn budovy stal cel arel. Vzahrad pod vilkou vyrostla vroce 2002 depandance s20 pokoji.O deset let pozdji firma pikoupila jet budovu bval kolky naproti pes silnici a pestavla ji na druh hotel srestaurac, tentokrt vanglickm stylu.

Dole u potoka sdl zvodn jdelna pro vce ne tiscovku zamstnanc textilnho zvodu Veba i pro veejnost. A poslednm prstkem varelu je kongresov sl a wellness sbaznem, kde Veba mimo jin provozuje plaveckou kolu pro 800 dt. “Starme se tak o sv budouc zamstnance,” vysvtluje Konen.

Restauraci vpvodn vilce otevrali majitel bez pesn vize, chtli zkrtka “lep podnik” pro partnery i lidi zregionu. “Vame tu hlavn eskou kuchyni. Nechyb svkov, kachna, telec menu,” k jeden zhlavnch kucha Ivo olc. Denn menu sepohybuje do sta korun a zamenm nevynv nad nabdkou klasick esk restaurace. “Sname se ale i experimentovat. Nedvno jsme uspodali spn orientln veer, vlt na terase grilujeme, cel rok pipravujeme ryb speciality,” dodv Konen.

Hlavnho kuchae olce u vedouc resortu pi svm nstupu “zddil”. Je snm vak spokojen. “Dnes je nesmrn tk najt lovka se zahraninmi zkuenostmi, kter se chce usadit na mst. Je to problm i vPraze, mm znmm se tam vrestauracch to personl neuviteln rychle,” vyprv Konen.

f resortu uznv, e dlat nadprmrnou restauraci na malm mst je urit kompromis. “Nememe si tady cenov vyskakovat. Sname se ale lkat spe tu movitj klientelu,” k. Jdeln prostor se kad den zapln vpoledne, kdy sem chod na obd nkte zamstnanci, a hlavn Broumovt. Vtdnu jet kapacitu hotelu i restaurace sten napln partnei Veby i okolnch firem nebo astnci konferenc, kter se sna Hotel Veba vposledn dob ve vt me hostit.

O vkendu se msto promn dky pobytovm balkm a spoluprci scestovnmi kancelemi v cl turist. Krom ech si Vebu oblbili i nmet senioi a Polci. “V posledn dob se tu tak kon vce a vce svateb. U se to rozneslo po okol a na obady se k nm vrac i lid, kte se zBroumova odsthovali,” popisuje editel resortu.

café buddha má sestřičku. nový podnik překvapil larvami bource morušového i žabími stehýnky


Smaen larvy bource moruovho scitronovou trvou a thajskm koenm; 165 korun

Hovz carpaccio marinovan vpestu zthajsk bazalky a thajskho koen; 235 korun

Hovz svkov se zelenm kari, smaenou bazalkou a smaenou cibulkou; 215 korun

Smaen ab stehnka sananasovm saltem; 185 korun

Tip

Vrestauraci se to pivo Nachmelen opice zemeslnho pivovaru vKrnov.

erstv narozen sestika oblben thajsk restaurace vBalbnov ulici otevela ped nkolika dny, ale stakovou invenc, e se o n hned vude mluv.

Podnik tpna Nvrata prezentuje toti modern podobu thajsk kuchyn tak, jak to zatm vPraze nikdo neudlal. Vetn stl nabdky netradinch pokrm, jako jsou teba smaen larvy bource moruovho, pipraven na sjov omce smedem s chilli, citronovou trvou a kafrovmi listy, i do kupava osmaen ab stehnka slahodnm a jemnm masem, kter jsou tak ochucen thajskm koenm a bylinkami a podvan se svm ananasovm saltem. Ob jdla vyaduj trochu odvahy, ale vele je doporuujeme, protoe nejen roziuj gurmnsk obzory, ale pedevm skvle chutnaj.

Carpaccio versus tatark

V menu bude obvykle jen estnct pokrm, znich vdy polovina se po esti tdnech obmn, jednou a dvakrt msn budou probhat tematick akce pedstavujc kuchyn Kambode, Vietnamu i Sr Lanky. Jednm zhit novho podniku se stane skvl hovz carpaccio, slahodnm masem marinovanm vpestu zthajsk bazalky, esneku, citronov trvy a erstvho zelenho pepe, kter se servruje vkombinaci snasekanm “tatarkovm” hovzm a pedstavuje vjimen kulinrn zitek. Velk ohlas m tak dal kulinrn pekvapen vpodob na medium opeen svkov, kter je servrovan s redukc zelenho bangkokskho kari, osmaenou thajskou bazalkou a cibulkou. Krsn souznn jemnho masa schuov vraznou a pitom lahodnou omkou je dokonal.



Korejsk burger

Pevaujc thajsk tny dopln legendrn japonsk polvka ramen, pipraven ze silnho hovzho vvaru a dochucen suenm rybm vvarem z tuka, moskmi asami a dalmi ingrediencemi. Milovnci burger pak mohou ochutnat korejsk burger bulgogi ze staenho, speciln marinovanho masa (v podniku pouvaj vyzrl hovz ebra a krk), kter je podvan vdomc briokov housce sbylinkami a saltem kimi.

Podvejte se, jak se v Buddha Caf pipravuj rov nudle s krevetami a arady

Buddha Caf lk na asijskou kuchyni
Cafe_Buddha_laka_na_asijskou_kuchyni.jpg

Prvn esk ngociant

Orientln, zvlt pliv jdla je pomrn sloit provat svny, vsamotnm Thajsku se pokrmy zapjej spe vodou i pivem. VBuddha Caf je kdispozici slavn thajsk pivo Singha (lahvov) i toen pivo zKrnova a majitel podniku zvauje, e si nech vyrbt speciln pivo pouze pro svj podnik. Zvn mete ochutnat vna zmalho vinastv Jaroslava Osiky, kter pat mezi autentisty, ppadn oblben vna ze znojemskho vinastv Lahofer. A tak produkci pomrn nov firmy Davinus – co je prvn ngociant vesku – tedy spolenost, kter skupuje zajmav vna od vina a prodv je pod vlastn znakou a logem.

Rozhovor sefkuchakou: Lucky

20160511 142400Jak zajmav surovina je vesk gastronomii stle nedocenn a mlo pouvan?

Fenykl. Krsn von, kupe a jeho chu je naprosto dokonal. Sta ho nakrjet na mal kousky a podvat teba s chobotnic.

Jak kombinace chut i surovin vs vposledn dob nejvce zaujala i pekvapila?

Nejlpe se najm v prci, kdy si udlm rovou polvku khao tom s hovzmi knedlky asmaenm esnekem, nebo takhle sndme v ulicch Bangkoku. Tenhle rok jsem ovem poprv ochutnala ervenou epu, kterou u ns nemme. Nalom si ji do rovho octa a jm jako okurky.

Do jak restaurace rda chodte a co si tam obvykle dvte?

Mj manel m na oslavy bere do restaurace Story na Petinch, kde mi moc chutn.

dostal k narozeninám golfové hole. dnes má podnikatel jiří grund pod krkonošemi hřiště, hotel i rest

Vlnc se stecha hotelu Grund v Mladch Bucch pirozen navazuje na okoln kopce. Zablou budovou sdevnm obloenm vykukuje sjezdovka, zmstn restaurace je vhled na golfov hit, kter odtud pokrauje a kHrdeku prezidenta Vclava Havla. Na severovchod panoramatu dominuje Snka.

Ktomu, aby vkrkonoskm podh vznikl velk golfov resort shotelem a restaurac, staila jedna narozeninov oslava. Podnikatel Ji Grund na n od svch syn dostal golfov hole. Zakladatel rodinn firmy na vrobu koupelnovch pedloek ale neml as ani nladu dojdt na hit nkolik hodin. Kdy u chtli synov hole opt prodat, Grund se rozhodl vybudovat si golfov hit za domem, pmo vdvoutiscov vesnici Mlad Buky u Trutnova.



“Hit stoj od roku 2000. Brzy jsme ale zjistili, e ktomu mus bt odpovdajc sluby,” vyprv Ji Grund. Spolu srodinou se tak do projektu vrhl po hlav a nechal si od trutnovskho ateliru ATIP navrhnout tyhvzdikov hotel. Ojeho interir se postarali italt designi.


Pedkrm:Gratinovan koz sr se salsou z erven epy a rukolovm saltkem 185 K

Hlavn chod:Filet z candta na makanch bramborch se smetanou, s bazalkovou kukuic s pancettou 295 K

Dezert:Bannov crme brule s ananasovm saltkem provonnm mtou 95 K

Vno:Sauvignon Blanc Marlborough, Villa Maria, New Zealand 645 K/0,75l

Trvalo vak sedm let, ne se hotel zpapru penesl do kopcovat krajiny. Pozemkov fond toti nechtl pro takov el vydat zemdlskou pdu. Hotel za 120 milion se nakonec otevel a vroce 2009.

Resort vetn restaurace se 110 msty si vzal na starost Grundv syn Jan, kter po tincti letech prce vrodinn textilce uvtal zmnu. Jan je tak polovinm vlastnkem celho resortu, druhou polovinu m jeho bratr Ji.

Cel resort m obrat kolem 23 milion korun, loni skonil ve ztrt nkolika set tisc. Jan Grund m pod sebou jet editele hotelu a vedoucho restaurace, sm se star hlavn o golfov turnaje. “Vtina resort to e tak, e restauraci d do pronjmu. Ale pak nem kontrolu nad tm, co se va a jak,” k Jan Grund.

esko a Itlie

Vrestauraci zamen hlavn na golfisty kombinuj modern eskou gastronomii sitalskmi jdly. “Vame zerstvch, a pokud to jde, i regionlnch surovin. Jdeln lstek mnme dvakrt do roka, na zimu a na lto. Ktomu mme kad msc sezonn nabdku,” popisuje tradin kolobh jednatel resortu.

fkucha aktuln vkuchyni chyb, doasn ji vede Ji Cinka. Minul vedouc kuchyn odeel po pti letech zskvat dal zkuenosti, nov fkucha, jen vzeel z vbrovho zen, nastoup od z. “Bude mt vce zkuenost pedevm ze zahrani. Jde nm tak o novou inspiraci a npady,” k Jan Grund, konkrtn jmno ale zatm zveejnit nechce.

Obecn maj Grundovi se shnnm kuchaskho personlu problm jako nikdy dve. “A to pitom nabzme celoron prci na dobu neuritou, vokol je prce asto jen sezonn,” div se mlad jednatel.


Ji Grund smanelkou Graynou zaloili firmu na designov koupelnov pedloky krtce po revoluci. Krom naden nemli nic, ani penze. “Manelka vasopise Domov nala lnek, e na eskm trhu chyb koupelnov pedloky. Tak jsme si ze sklepa jednu pinesli a zaali zkoumat tu techniku,” popisuje Ji Grund prvopotky podnikn, kter dnes zamstnv 200 lid a produkuje trby kolem 150 milion. Kobereky jim navrhuj znm nvrhi, napklad eskokubnsk Osmany Laffita nebo Karim Rashid psobc v Kanad. Rodinn podnik vlastn stejnm dlem manel Grundovi a jejich synov Jan a Ji.

Msto obchodnch setkn

Protoe resort nese stejn jako textiln firma rodinn jmno, je pro Grundovi reklamou, ale i zvazkem. Jejich restaurace je podle Jiho Grunda tenikou na dortu pi pracovnch schzkch. “Sv partnery vodme jedin sem a oni si to vysoce cen. Jezd sem editel z Nmecka, Spojench stt i Japonska,” jmenuje pedseda pedstavenstva Grundu, kter zrove pedsed Asociaci exportr.

Obecn jsou ze 70 procent nvtvnci hotelu ei, ale pijd sem vce a vce Polk. VGrund Resortu to ije pedevm o vkendu. Bhem tdne kuchyn obas chyst catering na firemn akce i turnaje. Konaj se tu tak exportn fra a hotel si nedvno pro ubytovn vybral prezident Milo Zeman pi nvtv vchodnch ech.

I pes klesajc ceny nemovitost na horch se Grundovi rozhodli svj resort rozit o 25 rekreanch domk. Bungalovy sten zaputn do svahu prodaj do soukromnkm a zrove je budou vyuvat pi naplnn kapacity hotelu. “Prv b stavebn zen a zanme domy prodvat,” k Jan Grund. Rezidenn projekt Hrdeek celkem vyjde firmu asi na 220 milion.

v srdci brna: do bistra skog v moravské metropoli jsme na "dívčí" jídlo zašli s radimem jančurou

Vtinu stolk vmodernm podniku Skøg Urban Hub nabrnnskm Dominiknskm nmst okupuj se svmi laptopy studenti. A najeden. Ten srezervanm ttkem se jmnem Janura. Majitel autobusovho avlakovho impria je tu astm hostem.

Dojedn hodiny odpoledn zbv jet pr minut, kter si krtm popjenm levandulov limondy sborvkami. Vpjemnm prostoru zazenm veskandinvskm stylu chutn skvle. Skøg Urban Hub je kavrnou, barem aprarnou kvy, ale izzemm pro kulturn akce. Pesn vjednu used Radim Janura kmasivnmu devnmu stolu pom pravici apsob velmi neformln. Ato vetn kostikovan koile, kterou m nasob. Zkancele vDom pn zLip, jej mimochodem pes jednu zesvch firem vlastn, to doSkøgu m jen pr minut.



Pozvn naobdy pr obvykle odmt, protoe nejradi j sm. Vklidu si prot pracovn dokumenty nebo peml onovch npadech. “Jedinou vjimkou jsou banki, ty vtinou neodmtnu. Banky jsou pro ns dleit. Sklienty ani naobdy chodit nemu, protoe jich mme tolik, e bych se uobdoval.”


◼ Zakladatel amajitel spolenosti Student Agency, kter pat knejvtm eskm dopravcm aorganizuje t jazykov, studijn, pracovn aau pair pobyty.

◼ Pod znakou RegioJet podnik vautobusov aosobn eleznin doprav. Je tak jednatelem spolenosti Tick Tack Taxi.

◼ Narodil se vOstrav, vystudoval Elektrotechnickou fakultu naVUT vBrn.

◼ Je lenem sprvn rady Nadanho fondu pro boj proti korupci, zakladatelem nadanho fondu Stnov SD apodporuje iniciativu Rekonstrukce sttu.

◼ Voln as rd trv nachalup vBeskydech.

◼ ije vBlovicch nad Svitavou, m jednu dceru.

DoSkøgu Janura rd chod ikvli mladm lidem. “Ta sv atmosfra m nakopv. Pochzm zgenerace, kterou vchova cepovala, ale taky mentln srela. Dnen mlad jsou jin, pipadaj mi jako vt dravci,” popisuje mu, kter spolenost Student Agency zaloil ped 20 lety.

Jet jako student ponvratu zVelk Britnie zaal pro nae obany organizovat au pair pobyty vEvrop aUSA. Postupn pibvaly jazykov pobyty, studijn programy, zjezdy aeurovkendy. Novm impulzem byl vroce 2000 prodej letenek aotyi roky pozdji sputn lutch autobus, najejich palubch se ocestujc star personl, podvaj se npoje arozdv denn tisk. Ped pti lety se nabdka rozrostla oeleznin dopravu, kterou provozuje pes dceinou spolenost RegioJet. Pod stejnou znakou odletoka mimochodem nov jezd ilut autobusy. Doimpria Radima Janury pat tak prask taxisluby Tick Tack Taxi sluxusnmi blmi vozy Audi aGreen Prague se zelenmi octaviemi.

Dnes Student Agency zamstnv 2500 lid, znich vtinu tvo mlad stevardi autobus avlak. A jsou navenek nejvc vidt, Janura piznv, e jeho firma strne. Spolu snm. “Ikdy mi ediv vlasy, stle si pipadm jako student. Manaei jsou vmm vku amyslm, e je to sprvn. Mlad maj pracovat veslubch astar se pak sthnou dovedoucch pozic.”

Oteven kup jsou sexy

Znabdky jdel si mj spolustolovnk vybr prkovou polvku ahummus se suenmi rajaty. Ponkud asketick obd, napad m. Radim Janura piznv, e se posledn rok sna hubnout aklasick obdov menu vymnil zaleh variantu. Dole m u deset kilo. “Zaal jsem objevovat pln nov jdla. Kobdu si dvm teba cizrnu, kterou bych dv nepozel. Proto mi vyhovuj podniky, kde maj takov, eknme, dv jdla.” Pipojuji se spolvkou apak volm avokdov salt.


◼ Prkovou polvku

◼ Hummus se suenmi rajaty

◼ Avokdov salt

◼ Levandulovo-borvkovou limondu

◼ Celkov trata: 352 korun

Radim Janura m dnes vefirm jako majitel nastarosti hlavn strategii. Vkonn veden pedal manaerm atvrd, e nabn porad byl naposledy ped deseti lety. Momentln ho zamstnv hlavn eleznice. “Nakoupili jsme sadu novch vlak, kter chceme pestavt podle nvrhu italskch designr. Trendem je oteven prostor, nikoliv klasick kup. Lid chod dokavren, protoe chtj vidt abt vidni. Je to sexy. Asvlaky je to stejn.” Oteven vagony pro nj maj iobchodn vhodu. Zatmco do”kupkovho” se vejde 66 sedadel, dootevenho 80, anavc maj cestujc vce prostoru nanohy.

Vnuje se t sv nov taxislub Green Prague, je vPraze nabz svezen ekologickmi vozy koda Octavia G-TEC, jezdcmi naplyn. “Nabrme idie, ale jde to pomaleji, ne jsme mysleli. Vtina taxik m vlastn auta sleasingem, take se jim donaich oktvek moc nechce. Konkurujeme nicmn nzkou cenou akvalitnmi slubami.”

Dostvme polvku akn dva pltky tmavho chleba. Zajm m, pro Janura se svou firmou pocelou dobu zstv vBrn. Co ho tu dr? “Bydlm vdom zamstem, ale uvauji otom, e bych se pesthoval docentra kvli atmosfe Zelnho trhu aokol. Brno osvuj cizinci, kte tu ij− dlaj msto kosmopolitnjm.” Poprci rd vyr napivo, jakmile je teplo, tak dosvho oblbenho otevenho vepu Nastojka naJakubskm nmst. “Vetvrtek chodme napivo sbvalmi manaery firmy anedvno jsme zahjili sezonu prv tam.”

Kde je hummus?

nk pin druh chod, ovem m to hek. Radim Janura dostv msto hummusu jen naprouky nakrjenou zeleninu. Mlad obsluha asi zapomnla. Chvli ekme, ale pak se mj host zvedne acizrnov pomaznky se dome ubaru. Avokdov salt m pekvapuje jednoduchost: krom kousk zelen duniny avokda obsahuje nakoleka nakrjenou saltovou okurku, kuliky cizrny akoen naprovenslsk zpsob. Vzpomnka naprost jdla studentskch let.

Janurovi ppne esemeska. Pr dobr zprvy zeSlovenska. Vhorizontu tdn nebo msc tam chce spustit protikorupn hnut, kter se bude inspirovat vinnosti Nadanho fondu pro boj proti korupci zaloenhoKarlem Janekem.

“Transparentnost je naprosto klov. Neustle mi nkdo vol, a podpom njakou nadaci pro dti, ale j km: Vechno dvm doboje proti korupci. Kdy se sn korupce, stt bude tak bohat, e bude schopn zaplatit svou zkladn lohu, tedy pi odti, nemocn, star lidi. NaSlovensku chci protikorupn hnut podpoit spolen sjednm tamnm miliardem. Je to nezbytn, vtina sttnch tendr je tam vypsan namru jedinmu soutcmu,” k Janura, kter u dve vesku vnoval milion korun nakampa napodporu zkona oregistru smluv iniciativy Rekonstrukce sttu.

Naotzku, zda slovensk hnut podporuje kvli tomu, aby tam mohl rozvjet svj byznys, odpovd ssmvem. “Sout navlaky by si snad nedovolili udlat cinknut. Vd, e bych zaal vt.”

Nadezert dnes nedojde, drme thlou linii. Radim Janura dopj limondu arovnou zobda pr m nasvoji chalupu. Vkend chce strvit natrch pokopcch Beskyd. Spolenkem mu bude jeho osmilet pitbulterir.