podnik, který má koule: tenhle drive i tvar přinesli na vinohrady producent skupiny depeche mode a ž

Zreproduktor zn stdav vypalovaky Led Zeppelin, Beatles, obas se peene njak hiphopov nebo elektronick pecka. Naplaylistu, kter zn vinohradskm bistrem Brixton Balls, si Tim Simenon dal zleet, vytvel ho asi rok apl. Skladby zesv produkce zmrn nezaadil, ikdy by bylo zeho vybrat. Produkoval singly zpvaky Sinad O’Connor, skupin Massive Attack, Depeche Mode nebo nedvno zesnulho Davida Bowieho. Zaminulost jako by chtl udlat tlustou ru. Pipomn ji jen nzev bistra− vlondnsk tvrti Brixton se toti Tim narodil. Ashudbou tu taky zaal.

Nejdv jako ddej, kdy si koncem 80. let zaloil vlastn elektronick projekt Bomb the bass, snm stl uzrodu anglick tanen scny. Jako celoivotn fanouek skupiny Depeche Mode akamard zakladatele vydavatelstv Mute Records Daniela Millera se dostal ikremixm slavn kapely. Pozdji dostal nabdku produkovat jej album Ultra, dokterho penesl hiphopov prvky avlivy zvuku Bomb the bass.



“Jestli to byl splnn sen? Otakovch vcech se lovk radi ani neodvauje pemlet. Prost se to stalo. Nebylo to jednoduch obdob, ale dopadlo to,” nar producent nadobu, kdy se frontman David Gahan pedvkoval heroinem. Zproblm se dostal aTim Simenon skapelou jako producent objel svt. Dky tomu se vroce 1998 dostal idoPrahy, kde se poprv setkal sLukem Netuilem. Ikdy nevdomky. S”depeky” se tehdy ubytovali vhotelu Renaissance, namst dnenho Hiltonu nedaleko nmst Republiky. Tam Ludk Netuil jako nk zanal svoji kariru aslavnou skupinu obsluhoval bhem sndan.

“Tenkrt jsme sTimem neprohodili ani slovo. Ktomu dolo a omnoho let pozdji, tum vroce 2014, kdy Tim piel dorestaurace Divinis, kde jsem dlal manaera. Zapovdali jsme se ojdle ioivot azjistili jsme, e se oba nachzme naurit kiovatce. Lidsky jsme si sedli abhem dal veee jsme se u pomrn konkrtn zaali bavit onpadech aspoluprci,” k ptaticetilet Ludk Netuil, kter m zasebou bohatou restauratrskou kariru.

Vhotelu Renaissance si ho vyhldl fkucha Zdenk Pohlreich apozdji mu nabdl prci vnov otvranm hotelu Imperial. Ludk tam rozjdl hotelov Prime Bar, ale asi pomsci apl ho Zdenk Pohlreich povolal naplac dorestaurace. Zaal jako nk, ale podvou mscch se stal vrchnm azanedlouho vedoucm smny. Pokrtk pauze vluxusnm podniku Chateau Mcely se vrtil zpt kPohlreichovi anastoupil tentokrt doitalsk restaurace Divinis.

“Tvrdou disciplnu jsem zskal u vhotelu Renaissance, kter patil americk skupin Marriot. Upana Pohlreicha jsem nato navzal. Je to vborn anron f, m sv pravidla. Zevech pozic jsem si vzal to nejlep abyl jsem pipraven posunout se dl. Otevt svj vlastn podnik,” popisuje Ludk Netuil.

ATim Simenon pikyvuje. “Hudba je moje ve, ale popravd, poteboval jsem zmnu. Vestudiu zapotaem jsem jako producent strvil cel ivot, kooval shudebnky poturn. Poteboval jsem se usadit, zskat uritou stabilitu. To se mi te jednoznan splnilo,” vysvtluje devtatyicetilet Anglian, kter rodn Londn opustil u vroce 2000. Nejdv il vAmsterdamu, pot veVdni aloni vlednu se pesthoval doPrahy. To u kvli vidin nov, tentokrt gastronomick tace.

Nejvc jdou hovz sedarem

Schzme se tsn potet odpoledne, kdy vBrixton Balls kon obdy. Nadv hodiny se zavr, aby majitel mohli pipravit erstv jdlo naveer. To, e budou spolen pipravovat prv masov koule, nebylo jasn hned. “Uvaovali jsme orznch konceptech, ale vdli jsme, e chceme nco jednoduchho, inspirovanho street foodem. Tedy jdlo zerstvch pikovch surovin, ale zarozumnou cenu. Takov, kter znme zulic Asie nebo ostatn islavnho londnskho trhu Brixton Market,” k Tim Simenon adodv, e zamen najedno jedin jdlo m tak praktick dvody. Mus ho zvldnout pipravovat vedvou.

Spolen sLukem jsou toti nejen majitel, ale tak jedin zamstnanci. Sami kad den va, pak jdlo servruj, bav se se zkaznky. “Proto mme oteveno jen odpondl doptku. Vsobotu sbrme sly avnedli u se pipravujeme nadal tden. Tvome ale funkn tm, kter dosebe zapad jako dv kostiky lega,” l Ludk Netuil, kter m nastarosti samotnou vrobu kuliek, zatmco Tim pipravuje omky asalt. Ani jeden nen vyuen kucha, ale chybjc vzdln vyvauj nadenm alty vaen pro kamardy.

“Vdycky jsem doma rd vail ahovz masov koule ststovinami arajatovou omkou patily mezi moje stlice,” popisuje Tim stm, e receptury najednotliv kombinace kuliek aomek zkoueli sLukem msce vjeho vlastn kuchyni.

Nakonec se ustlili napti variantch, je ale itak asto obmuj. Zkaznk dostane vdy ti kuliky aomku dle vbru, jako ploha se servruje re basmati (veer jsou vnabdce ihranolky) asalt zervenho zel sdresinkem zjaponsk majonzy, jogurtu, citronu aolivovho oleje.

Nejprodvanj je kombinace hovzch kuliek sedarem, kter se podvaj skrmovou rajatovou omkou. Vnabdce jsou iexotitj varianty, teba pikantn hovz kuliky sindickou ervenou kari omkou nebo vepov koule schorizem apaprikovou omkou.

Nechyb ani monost pro vegetariny, kterm tu servruj kuliky pipraven zesru acizrny apolit jogurtovm dipem.

“Nejvc porc prodme pes obd. Pece jen tam najdete vechno, poem vpoledne toute− maso, ri, omku aosvujc salt,” k Tim, kterho kuliky ani pomscch experimentovn neomrzely. “Jme je kad den. Musme pece vdt, co prodvme.”

Pokud se host nect nacelou porci, me zkusit men slider. Tedy miniburger sjednou kulikou vbulce poten mslem amajonzou, doplnn saltem aomkou podle vlastnho vbru.

Jsme two man show

Srovnn slegendrnmi masovmi kulikami zobchodnho domu Ikea se nabz, ale jakmile jednou ochutnte run pipraven koule odkluk zVinohrad, poznte rozdl. dn mrazen, tady se kuliky dlaj zerstvho masa akoen kad den. Vbrov maso odebraj zeznictv Fiala zMilovic.

“Nakuliky potebujeme tunj maso, aby mly potebnou konzistenci. Kdybychom je pipravili zlibovch kousk nasteaky, byly by tvrd avysuen. Nejvc se nm osvdil pkn prorostl hovz pupek. Ideln je pomr 65 procent istho masa a35 procent tuku. Meleme shrubost ti milimetry,” prozrazuje detaily zppravy Ludk Netuil, kter denn run piprav zhruba 180 kuliek.

Vechny dodavatele si peliv vybrali aosobn se byli podvat dojejich vroben. Krom eznka Fialy tak navtvili iminipivovar Falkentejn vKrsn Lp nebo zmrzlinrnu Crme de la Crme Honzy Hochsteigera, odnho odebraj zmrzliny asorbety. “Chceme pesn vdt, co prodvme,” dodv Ludk.

Restaurati tak sami vymysleli interir malikho bistra. Dothli ho doposlednho detailu, zamleli se nad designovmi svtidly, ale inad krytkami zsuvek.

tulnmu prostoru dominuj obnaen cihlov stny vestylu berlnskch kavren, velk pult aern tabule snabdkou. Dl u se sem vejde jen nkolik podlouhlch barovch stolk pipevnnch pmo nastnch nebo vokn. Vlt host posedvaj navysokch idlch nebo nalavice ped podnikem. Nejastji si ale kupuj kuliky ssebou dom nebo dokancele.

Jdlo se servruje vjednorzovch paprovch vanikch, kter opt evokuj streetfoodovou kulturu.

Majitel piznvaj, e nazatku uvaovali iopojzdnm food trucku, skterm by se pemisovali rzn poPraze. Odradila je vak rozshl byrokracie atak pedstava, jak se vzim vminus deseti klepou vpromrzl dodvce. “Kamenn bistro se ukzalo jako nejlep volba. Sname se tu vytvoit pohodovou avelou atmosfru. Zkrtka pjemn prosted, kde se lid budou ctit jako doma abudou se sem rdi vracet,” k Tim stm, e vmalm podniku podle svch slov nael tst.

“Bav m, e je to takov two man show. Sami rno odemykme, cel den makme, nakonci dne zavrme. Milujeme to msto, chod sem skvl lid, je to zbava,” k producent, kter u ale hudebn kariru uzavel. “Nedoku dlat dv vci zrove. Tohle je pesn to, co jsem hledal.”

zápisky protivného hosta: další "masová" expanze paula daye a nekonečný příběh podniku v klimentské▲

Dal “masov” expanze Paula Daye

Britskho eznka arestauratra Paula Daye, kter vPraze provozuje spn amichelinskmi doporuenmi Bib Gourmand ocenn podniky Sansho aMaso akobliha, m Gourmetguru rd. Bodrmu Anglianovi pipisuje hlavn zsluhy zazlepen kultury zpracovn masa uns. Prv on stl napotku obnoven tradice chovu petickch prasat adoeska pivezl angloamerickou metodu porcovn masa, pi n se daj nasteaky vyut imn obvykl ezy. Peliv vybran azpracovan maso prodv veznictv The Real Meat Society vNplavn ulici, kter jist pat ktm nejlepm, ale inejdram vmetropoli. Prodejna si ale nala stl zkaznky, akdy se Paulovi ajeho en Michaele naskytla monost pronajmout si isousedn prostor, nevhali. Dopodstatn vt mstnosti pesthuj obchod anamst souasnho eznictv vznikne kancel aprostor pro zrn masa. Nyn si vak zkaznci budou moct vprodejn nejen nakoupit, ale ichvli pobt. Soust m bt toti tak mal bufet (povzoru typickch eskch jdelen) snabdkou erstvch sendvi ajednoho teplho jdla denn. Vsouasn dob prostor ek rekonstrukce, vnov podob by ml bt podnik oteven vjnu. Stvajc prodejna ovem inadle funguje beze zmny.

Krli pbh pokrauje

Tak se Gourmetguru trefil inetrefil, kdy zhruba ped dvma msci natomto mst psal opozoruhodnm podniku vKlimentsk 1 vcentru Prahy, kter vprbhu asi dvou let neustle mn sv koncepty, ato mnohdy pmo diametrln. Pvodnmu Caf Rabbit se slunou poledn gastronomi, poslze pivnmu baru sntickou dvanctkou, zanedlouho vak industrilnmu Liv Room baru zamenmu narumy toti prorokoval, e to mon nebude finln “projekt” zejm ponkud nerozhodnho majitele ae se teba Gourmetguru vtchto prostorch dok kavrniky sumakartovmi stolky vbruselskm stylu asachr dorty. Aejhle, zapr tdn je to tady. Nejsou to sice sladk dortky, ale ty slan, japonsk, jim se k sushi akter si ei porevoluci tak oblbili. Rum byla asi dal slep cesta vevoluci tohoto velmi nestlho apod nm pekvapujcho gastronomickho prostrku nakraji Petrsk tvrt. Pokud by existovala sout onejvce anejastji se promujc podnik, kandidta navtze tedy mme. AGourmetguru je docela zvdav, komu Sushi Bar & Delivery ped zamsc dva tafetu.



Mte njak erstv gastrodrby? Zaili jste vrestauracch nco zajmavho? Dejte mi vdt: gourmetguru@ihned.cz. Gourmetguru naTwitteru @GourmetguruHN

jarvis_5798b5df498e3209e7dd1848.jpeg

jarvis_5798b5df498e3209e7dd184c.jpeg

vařený a syrový: s ředitelem hotelu four seasons rené beauchampem jsme ochutnali moderní italskou ku

Nikdy by si nepomyslel, e opust rodn Montreal. Doma bylo vdycky ivo, vyrostl vevelk rodin sdevti bratry advma sestrami. Odmalika rd vail, proto el nahotelovku avidl se vzste veslunm podniku. Jene pak nastoupil naprvn praxi. Ne dorestaurace, ale dohotelu. Pomhal narecepci azjistil, e prce slidmi je pesn to, co ho bav.

“Ml jsem pohovor seditelem, kter se m zeptal, emu bych se chtl vnovat. ekl jsem mu, e chci bt editelem. On nato: Tohle msto je zrovna obsazen, ale me zat narecepci,” vzpomn Ren Beauchamp nahistorku, kter se odehrla zhruba ped 40 lety. Tehdy se sice vrtil zpt dopozice recepnho, ale naeditele to pozdji dothl. Nastoupil dost luxusnch hotel Four Seasons, pro ni pracoval vKanad, USA, Francii anyn vPraze. Dohromady je to 36 let vjedn firm.



“Zn to neuviteln, ale kadch pr let jsem se sthoval azvykal si nanov prosted. Hodnoty Four Seasons jsou mi ale blzk avdy jsem se mohl nemu novmu piuit,” k f hotelu, lecho naexkluzivnm mst nedaleko Karlova mostu.


◼ Generln editel hotelu Four Seasons vPraze.
◼ Pochz zkanadskho Montrealu, vystudoval Institut hotelirstv aturismu vQubeku.
◼ Pro s Four Seasons pracuje odroku 1978, psobil vhotelech vMontrealu, Torontu, Chicagu, New Yorku, Terre Blanche vProvence anyn vPraze.
◼ Jeho rodnm jazykem je francouztina, mluv ale tak anglicky aitalsky. Vevolnm ase rd va acestuje.
◼ Smanelkou ije vPraze, m jednadvacetiletou dceru, kter studuje vMontrealu.

DoPrahy se Ren Beauchamp ped esti lety sthoval u podruh. Nadva roky si odskoil fovat hotelu vefrancouzskProvence, pak ho ale veden povolalo zpt doeska, aby dohldl navelkou rekonstrukci hotelu nachzejcho se vetyech propojench budovch. Pedlvaly se pokoje, banketov mstnost, restaurace amomentln se dokonuje nov spa.

“Nesoupeme jen spraskou konkurenc, ale ise vemi svtovmi pobokami na st. Jsou host, ji se bhem cest ubytovvaj jen vnaich hotelech avPraze oekvaj stejn sluby jako teba vPai nebo Londn. Tko jsme jim teba vysvtlovali, e nemme bazn. Te jsme nanj konen nali prostedky.”

Seli jsme se vhotelov restauraci Cotto Crudo, kter je pstupn iveejnosti. Jej nzev znamen “vaen asyrov” avnabdce m poloky modern italsk kuchyn.

editel vybral ten nejlep stl svhledem naeku aPrask hrad. Ikdy je tu doma, piznv, e najst se sem chod zhruba jednou tdn. “Ato jet vtinou kdy testuji nov obdov menu, kter mnme kad tden. Jinak zasovch dvod chodm najdlo dona zamstnaneck kantny. Obvykle si dvm nco lehkho, teba salt.”


◼ Kachn unku smajonzou zfava fazol, nakldanm lilkem achestem
◼ Caprese ravioly sbrokolicovou omkou, anovikami apiniovmi oky
◼ Duenou rybu sv. Petra schobotnic, alvj, cizrnou skardamomem aafrnovm fenyklem
◼ Parfait zkvtu ernho bezu sostruinovo-okoldovm krmem acitronovou suenkou
◼ Neperlivou vodu
◼ Pinot Blanc, vinastv Reisten, vinin tra Valtick
◼ Celkov trata: 1440 korun

Bez chobotnice, prosm

Pro zatek si vybrme pedkrmy. Ren Beauchamp vol kachn unku smajonzou zfava fazol, nakldanm lilkem achestem, j se rozhoduji pro druhou variantu, asice caprese ravioly sbrokolicovou omkou, anovikami apiniovmi oky. Krsn prezentace, jet lep chu. Ktomu mj host objednv posklence moravskho Pinot Blanc.

Nadruhm chodu se shodneme. Volme duenou rybu svatho Petra, je se podv skouskem chobotnice, cizrnou skardamomem aafrnovm fenyklem. Mj host d pokrm bez chobotnice, namosk plody si nepotrp. J naopak rda ochutnvm. Jdlo je vynikajc.

Vypad to, e restaurace si udrela rove ipoodchodu proslulho fkuchae Andrey Accordiho, kter vpraskm Four Seasons zskal vroce 2008 historicky prvn eskou michelinskou hvzdu. Tehdy se ale jet podnik jmenoval Allegro. Avesk gastronomii panovaly ponkud jin pomry. Nejlepmi restauracemi se pynily prv luxusn hotely, vdy dal hvzdiky mily teba dopraskho Hiltonu nebo Radisson Blu. Dnes to ale podle Renho Beauchampa plat spe pro Asii, vPraze hotelov host rdi zkouej nezvisl restaurace.

“Novou hotelovou restauraci jsme proto koncipovali tak, abychom byli schopni naplnit rzn oekvn. Nkte host sem pijdou nasalt asklenku vna, jin naromantickou veei, dal chce gulovou polvku nebo burger. Na prioritou je vysok kvalita, ale vmn formlnm prosted,” vysvtluje Beauchamp, kter se podlel mimo jin inadesignu restaurace. Dominuje j dlouh stl, kektermu mohou zasednout vt skupiny, ale ijednotlivci, kte tou pospolenosti. “Idea sdlen je nm blzk− a u se dlte omsto, nebo mylenky,” k Beauchamp.

Jako editel hotelu nejen dohl najeho chod, ale tak rd chod mezi hosty azajm se, zda jim nic nechyb. Mnohdy se mezi nimi objevuj isvtov hvzdy, kter se ale asto skrvaj alid zhotelu je zacelou dobu nespat. Spersonlem komunikuj jejich agenti. “Teba Paul McCartney nebo Lady Gaga, kte uns pobvali, byli ale nesmrn ptelt ase vemi si podali ruku. Takov uznn lovka pot.”

Co se te trend vhotelirstv, jsou pr podobn jako vjinch oborech. Ve se zrychluje. “Kdy jsem zanal, lid psali dohotel dopisy, aby si rezervovali pokoj ti nebo tyi msce dopedu. Dnes bookuj on-line dokonce a vden pjezdu. Nkdy piltaj vlastnm letadlem, take ani nejsou schopni upesnit as. Musme bt pipraveni,” k Beauchamp, kter jako editel tak trv hodn asu nacestch, ato hlavndozem, vnich se masov turistika teprve rozvj. Me vnich toti najt sv nov zkaznky.

“Praha se jako destinace prodv skvle. Sm jsem se don zamiloval, je mm druhm domovem. Zpohledu Severoameriana je to mal kompaktn msto spozoruhodnou histori, uniktn architekturou atak rostouc gastronomickou scnou.”

Steak bych si venku nedal

Zatmco mj spolustolovnk si nazvr dopv jen espreso skapkou mlka, j neodolm dezertu. Vtdenn nabdce je parfait, co vefrancouztin znamen dokonal. Mraen krm se vCotto Crudo servruje vpodob ty krychliek, je ozdoben kvty ernho bezu, citronovou suenkou apolit ostruinovo-okoldovm krmem. Pjemn teka.

Ikdy se Ren Beauchamp odkuchask kariry odchlil dot manaersk, navaen nezanevel. Nechal si ho jako konek. Inspiruje se nacestch, rd zkou zajmav pokrmy. “Vrestauraci bych si nikdy nedal steak. Radi volm nco komplikovanjho, co si doma neudlm,” k mu, jen m voblib etnickou kuchyni. “Rd vam pro ptele, kad rok teba podm nskou veei o12 chodech. Jednotliv poloky ladm msce,” k Beauchamp, mimo jin iabsolventkurz seunsk akantonsk kuchyn.

Nahldnte do zkulis pracovnch obd. Sledujte ns na Instagramu.

Akdyby mu doly npady, shne dosv sbrky kuchaek, jich u m 600. “Pokad, kdy si kupuji novou, si km, e je to ta posledn… Mimochodem, napad m, e nemm vesbrce dnou eskou. Tu budu muset jet urit doplnit.”

ovocné nápoje v létě osvěží a v zimě dodají potřebné vitaminy. v teplých dnech je největším hitem me

U od dtstv nm rodie vtloukali do hlavy, e bychom mli jst vce ovoce a zeleniny. Dt si ke svain jablko nebo pomeran byla tm povinnost a bez dojeden zeleninov plohy se od stolu prost nevstvalo. M to svj smysl – ovoce a zelenina obsahuj spoustu vitamin, jsou elixrem zdrav i dobjeem energie. To si moc dobe uvdomuj i obchodnci po celm svt, a aby svm zkaznkm usnadnili ivot a uetili as, servruj jim podnou porci vitamin rovnou do kelmk ve form fresh nebo smoothies.



Ovocn pyr si dajn pipravovali lid ve Stedomo u ped nkolika staletmi. Velk boom ale zaznamenalo a soblibou ve Spojench sttech ve dvactm stolet. A s nstupem vemonch mixr, odavova a lis si postupn naly tyto erstv npoje cestu do bnch domcnost. “Spousta lid si i u ns vesku urit pipravovala smoothies dvno pedtm, ne tenhle pojem znala. V poslednch letech se na to jen zaaly zamovat specializovan prodejny a etzce, kter pojmy jako fresh a smoothie trochu vce zviditelnily,” k Milan Obst, majitel prodejny sovocem a zeleninou Woodoo People, kde ovocn npoje pipravuj.

Mezi freshem a smoothie je zjevn rozdl. Fresh je ist va vylisovan z ovoce, do smoothie se ovoce jednodue mixuje, a proto obsahuje duinu. Aby takov npoj nebyl pli hust, me se do nj samozejm pidat voda, jogurt, ivoin nebo rostlinn mlko.

Jene takov pprava nemus bt pln jednoduch zleitost. Teba jen pozen toho sprvnho a dostaten kvalitnho odavovae na ppravu fresh me vyjt a na pr tisc korun a urit se vyplat investovat do takovho pstroje, kter se s ovocem popere s dostatenou silou.

S ovocem i zeleninou na smoothie si s trochou ikovnosti porad i obyejn tyov mixr. Pak u jen sta vybrat ty sprvn kombinace. “Teba grapefruit je velice tk zkombinovat kvli jeho hok chuti, kterou pebije jen mloco. Stlicemi jsou variace spomeranem nebo jablkem. Pes lto je ale velice populrn meloun, kter doke skvle osvit,” dodv Obst. Podle nj zskvaj znanou oblibu i variace ovocnho pyr teba s kokosovm mlkem nebo pentem a mtou.

Vyzkouejte netradin letn variace smoothies

A u zvolte jakoukoliv kombinaci, rozhodn se vyplat pouvat erstv psady, protoe mrazen ovoce me bt pln konzervant. Vyzkouejte nkolik zpsob letnho osven, na jejich ppravu vm bude stait obyejn mixr.

Woodoo People◼Jablen fresh (nebo cel jablko), pent, meruky, nektarinky, voda

◼Bann, borvky, citron, levandule, mandlov mlko, chia semnka, voda

◼Ananas, bann, meruka, sjov mlko, aradov mslo

◼ Jablko, meloun, jahody, bann, citron, jogurt

◼ Mango, pomeran, lesn ovoce (jahody, maliny), sjov mlko, chia semnka

opomíjené čechy: vína z českých vinic bývají považována za méně hodnotná než vína moravská. nemusí t

Pokud zavedete e na esk vna, pak si naprost vtina konzument pedstav vna zesk republiky, a tm pdem jej nejznmj vinorod sti –Moravy. A neuvdom si pitom, e e je o vnech zech. Toto oznaen pslu jednm znejsevernjch vinic vEvrop vbec, tm okolo Mlnka, Litomic, Roudnice, Mostu, ale i Kutn Hory i dokonce pmoPrahy.

Dnes bohuel hraj okrajovou roli a asto jsou – pedevm zneznalosti – povaovna za mn hodnotn ne vna moravsk. Poet pstitel hrozn je vechch oproti Morav stonsobn men, oszench vinic jen zhruba 650 hektar, tedy na rovni nkterch jednotlivch moravskch obc. Historicky vak hrlo vinastv vechch roli mnohem vznamnj.



Na mlniinu se ply dy

O prvn vsadby vechch, v okol Mlnka, se dle legendy zaslouil kne Boivoj a jeho ena Ludmilau vdevtm stolet. Prkazn je vak rozen vinic ve stolet 11. za knete Spytihnva II. Dalm vznamnm milnkem byl rok 1358. Na vro 650 let od tto udlosti si vzpomnla i esk nrodn banka s pamtn minc, kdy Karel IV. vydv nazen o zakldn vinic. Kad, kdo vlastnil str do vzdlenosti t mil vokruhu Prahy, ml povinnost zaloit vinici. Vichni vinai pak byli na dobu 12 let osvobozeni od dan. Sazenice pro vsadbu pochzely asto zBurgundska a Porn, i dnes jsou tamn tradin odrdy, Rulandsk modr (Pinot noir) a Ryzlink rnsk, sspchem vechch pstovny a jejich kvalita se me sMoravou snadno mit. Vmnoha ohledech ji spe pekonv.

Srdce patriota ples pi pohledu na to, jak vznamnou roli jet ped sto lety hrla vna teba z Mlnka a jak vysokch cen (i ve srovnn sprestinmi vny Francie i Nmecka) dosahovala. Na tzv. mlniinu pj dy nejen historick dla domc, ale i zahranin. umiv vna zMlnka i ernosek se podvala v tch nejprestinjch restauracch.

“Podlo je vechch mnohem rznorodj ne na Morav, hrozny nepezrvaj a vna jsou bohat na kyseliny. Po delm leen vsudech vznikaj harmonick vna sdobrm vhledem na zrn na lahvi,” k Ale Svato zernoseckho vinastv Porta Bohemica. Pro nzev vinastv zvolil latinsk nzev Brny ech, jednoho z nejkrsnjch panoramat eky Labe a jejho vstupu do eskho stedoho. A jsou to prv ndhern a geologicky velmi rozmanit vinin polohy (opuky, edie, bidlice) asto vblzkosti ek i pmo na jejich svazch, spotencilem dvat zvysazen rvy pikov hrozny sdostatkem kyselin, ale tak bohat historie, na kter lze stavt, je jsou zsadn devizou vinastv v echch.

Nejastji se zde setkte sodrdami Ryzlink rnsk, Mller-Thurgau, Rulandsk ed a bl, Tramn, ale tak sMuktem moravskm i odrdami Kerner a Hibernal. Dve oblben Sylvnsk zelen u prakticky vymizelo a dr se vnkolika mlo batch, napklad Roudnici nad Labem. Zmodrch odrd je to pak samozejm Rulandsk modr, Modr portugal, Svatovavineck a dnes t Zweigeltrebe.

Ne tak vrazn kult mld

Vzhledem kpromnlivmu a chladnjmu poas nebvalo vechch vjimkou, e mnoh ronk se nezadail a vna bylo mlo i vbec, co vinae vedlo ktomu, udrovat si zsoby vsudech. Ronky 2010 i 2011 eskm vinam tuto minulost velmi vrazn pipomnly. I dnes jsou zech kdostn vna star a vyzrlej, kjejich dobrmu archivanmu potencilu jist pispvaj i vraznj kyseliny; kult mladch vn na rychl vypit jako by zde nebyl tak vrazn, by i odsud samozejm najdete dnes tak oblben “svatomartinsk” i leh bl uren kokamit konzumaci.

Prmrn ron teplota na Mlnicku nedosahuje ani 9 stup Celsia, co je jet znateln mn ne u slavnch chladnjch oblast jako Mosela vNmecku i ve Francii region Champagne (10 stup Celsia) nebo Chablis (11 stup Celsia). Vna zech psob, nejen kvli tak “severnmu” pvodu, asto jakoby vnji ne jejich protjky stejnch odrd zMoravy i okolnch zem. Obas se zdaj zadumanj, nedominuje vnich dnes tak populrn jsav veselost a pmoae ovocn tny, dky vym kyselinm bvaj tvrd. I vzhled lahv a vint bv umenj, seriznj (vnkterch specifickch ppadech spe a na hranici depresivnosti), vraznj barevnost a modern design se prosazuj jen pomalu a teprve vposledn dob.

To, vkombinaci suritou uzavenost mench vinastv a nutnost se po jejich produkci spe a trochu detektivn pdit, ne e by byla snadno ksehnn, jist pispv kmen obeznmenosti svny zech. Natst se vposledn dob da, pedevm nkolika vtm vinastvm, dostvat do irho povdom, objevovat se pravideln na lstcch i pomrn prestinch restaurac a vnabdce prodejc fungujcch po cel republice. Ti a pl tisce hektar plodcch vinic z doby Rudolfa II. se nejspe nikdy nevrt, star cistercick sklepen jsou tak spe jen pipomnkou dob dvno minulch. Pesto lze sledovat jiskiky nadje, jako by zjem o echy stoupal a zal slva byla astji pipomnna.

Obnovit tradici

Zven zjem o vna zech potvrzuj i sami vinai. “Kad oblast je uniktn a poznat ji lze i skrze vno. Dnes jsou v md regionln vrobky a vno mezi n pat. Pt vno z ech mus bt zajmav pro mstn i pro turisty. Pro nvtvnky Prahy by mlo bt normln ochutnat vna zech,” k kupkladu Bettina Lobkowicz, vinac na Mlnku, a dodv: “Rda bych obnovila nkter vinice, ale i vinaskou krajinu jako takovou, kupkladu historick vinn zdky.”

O nvratu rvy na pvodn, tradin polohy nemluv ale sama. Stejn tak se stle astji ozvaj hlasy o nutnosti lepch slueb vrmci vinnho turismu. V Mlnce existuje projekt na obnovu cel vinice Na Polab, opravu a dostavbu cest a opukovch zdek, ale t doplnn naun stezky o vinastv a cyklostezky podl Labe. A t vybudovn, na hran promendy Na Polab, vininho domku a jakhosi Centra mlnickho vinastv.

“Chtl bych obnovit starou vinici Peluka. A dalm snem je rekonstrukce baroknho vininho arelu Klamovka, vytvoen msta, kde se setk cta khistorii mlnickho vinastv sdnenm komfortem. Kde budete ctit sezonnost vemi smysly,” k napklad Vilm Kraus zoblbenho Mlnickho vinastv Kraus.

Hanka Lbalov zLobkowiczkho zmeckho vinastv vRoudnici nad Labem se domnv, e “by bylo pjemn vytvoit v echch podobnou turistickou infrastrukturu, jakou m Morava. Je jasn, e tady nikdy nedoclme toho, aby se dalo v jedn obci ochutnat vno od 30 vina, ale minimln vyuit Labsk cyklostezky a vinastv na n lecch by bylo pkn”.

e snad bude lpe, lze pozorovat u hned nkolika novch mench vinastv, ale kupkladu tak v obci Tebvlice mezi Lovosicemi a Mostem, kde vzniklo vt ambicizn vinastv a dal je plnovno u Mlnka.

“Budoucnost je velmi optimistick, objevuj se nov mal vinai, kvalita vna je vyrovnan. Problmem v poslednch letech jsou jarn mrazy, v nkterch mstech tak ubvaj vinice kvli zstavb,” domnv se Kateina Kreisinger zeskho vinastv Chrmce a dodv: “Potencil vidm v tom, e et vinai spolupracuj, maj dobrou organizaci Cech eskch vina, na vstavch se objevuj spolen, nekonkuruj si, naopak vzjemn si pomhaj. Dleit je vzdln, kurzy, odborn pednky a vinask exkurze do zahrani. O esk vna je zjem a nen jich dostatek. Odrej charakter danho msta a umu vinae.”

pizza s jahodami? ristorante fabiano vsadila na kreativní italskou kuchyni

Italsk restaurace Ristorante Fabiano funguje vLiboci u sedmnct let. Modern pojatou italskou kuchyni nyn dopluje tak nabdka bezlepkovch pizz i tstovin vhodnch pro celiaky.

Pizza zrestaurace Fabiano je vyhlen iroko daleko. Pipravuje se vtradin kamenn peci, vn se top vhradn dubovm devem, co dv slavn italsk specialit nezamnitelnou vni a dokonale kupavou podobu.




Ochutnejte domc tiramisu i mascarpone pipravovan se sezonnm ovocem – jahody prv kon, pichzej borvky.

Ve tvaru srdce

Vedle tradinch kombinac libock pizza vyml tak znan kreativn a pekvapiv novinky, teba sezonn pizzu sjahodami, kozm srem a smetanou i do stl nabdky zaazenou pizzu Mirtilli rossi, jej soust jsou vedle smetany, mozzarelly a unky tak hermeln a brusinky. Na prvn pohled vypad divoce, ale chutn znamenit. Na Valentna tu navc pipravuj pizzu ve tvaru srdce. Novinkou poslednch msc jsou bezlepkov pizzy, kter uvtaj host s celiaki. Vpeci se kad rno pee tak domc italsk chlb, teba olivov, rajatov i cibulov. Nejsou uren pouze pro hosty restaurace, ale me si je kdokoliv koupit dom (zvlt o vkendu je o n velk zjem).


Patika z ptrosch jater s pancettou a fkovm atn
79 korun

Pizza Mirtilli rossi: smetana, mozzarella, unka, hermeln a brusinky
155 korun

Ptros steak

Zajmav je tak prezentace tstovin, nebo host si z nich mohou sami sestavit chod − vybrat si druh tstovin a styl jejich ppravy. I V tomto ppad jsou pro hosty se patnou snenlivost lepku pipraveny bezlepkov tstoviny. V menu pekvap uniktn patika zptrosch jater. Maso zesk ptros farmy tu podvaj tak ve form steaku. Uzen losos se servruje na tali se sklennm poklopem, pod nm se dr kou, vlt pot salt skozm srem a suenmi rajaty i oblben Caesar salt sgrilovanm lososem. Mezi hlavnmi jdly m velk spch telec ossobuco, ve vakuu pipraven telec kta s pancettou a alvj, grilovan ryby i lahodn tyg krevety peen na esneku, chilli a blm vn a podvan s mskm saltem, esnekovm dipem a focacciou.


Ristorante Fabiano
Libock 10
Praha 6
www.ristorantefabiano.cz

Okurkov limonda

Vristorante Fabiano nabzej vhradn italsk vna zady osvdench vinaskch region Apeninskho poloostrova, kter je mon vhodn sprovat kvybranm jdlm. Pokud si objednte patiku z ptrosch jater s pancettou a fkovm atn, mete k n vyzkouet sladk a perliv Moscato Frizzante, naopak k ptrosmu steaku mstn sommelir doporuuje Nero d’Avola z vinastv Cantine Pirovano z Apulie. K telec kt se pak hod bu ble Luzano z vinastv Marotti Campi, i stle oblbenj Vermentino z vinastv Cantina D’Italia. idie pak osv lahodn domc okurkov limonda.

Podvejte se, jak se v restauraciRistorante Fabiano pipravuje Losos s lehkou letn marindou:

Losos s lehkou letn marindou na salt
Losos_s_lehkou_letni_marinadou_na_salat.jpg

Rozhovor sefkuchaem: Ji Zeman

Kter zajmav surovina je u ns mlo vyuvan?

Surovina, je m napad jako prvn a na rozdl od rznch exotickch surovin je dobe dostupn nejen ve velkoobchodech, ale i vmaloobchodech, jsou batty. Kdo zns si koup “sladk brambory” dom, aby si udlal dobrou kai, kter se d obohatit o spoustu dalch chut?

Jak kombinace surovin i chut vs vposledn dob zaujala a pekvapila?

Vdnen dob je jednoduch lidi zaujmout. m znmj osoba nebo m pesvdivj argument nkdo m, tm si me dovolit odvnj kombinaci chut. M ale zaujala zauzen bramborov kae. Scitem udlan ploha byla okouzlujc a chutn.

Kter je vae oblben restaurace a co si tam dvte?

Mm rd maso. A kdy maso, tak co nejlep. Pochutnat si na sprvn udlanm tatarku mi vdycky udl velkou radost. Doma si ho ovem neudlm a ani to nen ono. Na druhou stranu jt na syrov maso nkam, kde si nejsem jist, co dostanu ped sebe na stl, to tak nen pjemn. Nechal bych se tedy na tatark zlkat tam, kde to dobe znm a kde jsem vkuchyni strvil pr let, tedy vKlternm enku vBevnovskm kltee.

hotdog za více než 100 let prošel řadou variací, ale základ je stále stejný: dobrý párek a horká žem

Vynlez hotdogu se nejastji pipisuje nmeckm pisthovalcm, kte v19. stolet doAmeriky pivezli nejen proslul frankfurtsk prky, ale ijezevky. Stmto ivoinm druhem souvishned nkolik teorionezvyklm nzvu pochoutky.

Ta prvn je nabledni− prek tvarem pipomn hbet jezevka. Amerian koneckonc nazvali kdysi prky “dachshund sausages” (Dachshund− nmecky jezevk, sausage− anglicky prek, klobsa). Podle druh, mn lichotiv verze, jde onarku nane vdy pln jasn pvod masa, znho je prek vyroben.



Tet verze? Hotdog vymyslel karikaturista Tad Dorgan. astnil se baseballovho zpasu v New Yorku, kde prodavai pravideln nabzeli “dachshund sausages”, akdy si je chtl nartnout doskice, napadlo ho nakreslit psa hovcho si vemli. Dorgan si ale nebyl jist, jak se pe dachshund, proto pod kresbu napsal: “Kupte si Hot Dog!”

Hotdog zavce ne 100 let proel adou variac, ale zklad je stle stejn: dobr prek ahork emle.

Akdo tedy vbec poprv nasvt vzal prek anacpal ho dohork emle? Zase je kdispozici nkolik teori. Autorstv se pipisuje teba nmeckmu prodavai oberstven Adolfu Geringovi, kter− kdy jednou nastadionu Saint Louis vMissouri ve prodal− vzoufalstv skoil knejblimu eznkovi pro prky avevedlej pekrn pibral rohlky. Podle druh teorie vznikl hotdog dky eznkovi nmeckho pvodu Antonu Feuchtwangerovi, kter navstav vLouisian nabzel nvtvnkm hork prky. Aby si nepoplili prsty, vymyslel se svm vagrem− pekaem− namru upeenou emli. Ahotdog byl nasvt.

emli namru stle e iTom Oujezdsk, majitel praskho bistra Mr. HotDog: “Je to vda. emle bez stabiliztor akonzervant, run tvarovan, mus vypadat pokad stejn.” Prky, vnich je 100% podl masa, odebraj vMr. HotDog odspolenosti Amaso pod hlavikou Ambiente. Navbr je vepov prek spms hovzho masa, ist hovz prek nebo vegetarinsk obdoba prku zesji. Pak se namsle opee emle adon se vlo grilovan prek− to je klasick hotdog, jak se podv vUSA. Mete si knmu pidat, naco mte prv chu.

“Bestsellerem je momentln New York Dog skaramelizovanou cibulkou, chilli hoic, kterou si tu mchme, asopeenou americkou slaninou,” k Oujezdsk. “Namenu u je nkolik msc apod se tam dr. Funguje to achutn to dobe.”

jarvis_5790d581498e83800f73ceb9.jpeg

jarvis_5790d582498e83800f73cebd.jpeg

rychlovka z jednoho hrnce: vyzkoušejte vydatnou a zdravou polévku hotovou za pár minut

Dky mixru je jdlo hotov, jen to hvzdne. Odsndan a poveei. Zvl᚝ pokud milujete nejrznj ovocn i zeleninov smoothie, pyr izeleninov krmov polvky, je to vlt ideln zpsob, jak se stravovat.Vechno omt, nakrjet, namixovat, ppadn jet trochu povait ajemn hmota, poppad ledov i tepl, je pipravena. e ale nejste dn vegetarini? Nezoufejte. U zbv nagril pihodit jen njak ten kus flkoty.

pent, brokolice, fazolky…

Natst jsou dvno pry doby, kdy naeskch zahradch kralovala jen osvden klasika: cibule, esnek, mrkev, edkviky, maximln jet kedlubny… Dnes pstujeme ispoustu exotickch plodin, napklad fialov hrch, jahodov pent i bursk oky, zeskalek vyrstaj opuncie, nazhonech se ervenaj rajata, papriky, fazolky nejrozmanitjch odstn akivek, nakompostech narstaj dn roztodivnch tvar, okanadskch borvkch, fcch, kiwi, mochynch avbec oovoci ani nemluv…



Avracej se itradin, nicmn pozapomenut druhy zeleniny, jako je tun nebo kadevek. Vzahradch se toho d u te sklzet mnoho, jet vt je vbr napultech zelin anafarmskch trzch. Co nesnme syrov, jen tak i vsaltech, up stm dopolvky.


Rostlinn “mlka”

◼Vraz sjov mlko nen sprvn, oficiln by se ml pouvat nzev sjov npoj, protoe smlkem jako takovm nem nic spolenho. Jeho vivov vlastnosti jsou jin, a u jde oni obsah vpnku, malou vyuitelnost minerlnch ltek, ihlavn ni biologickou hodnotu blkovin. Vhodou je naopak pzniv sloen mastnch kyselin aneptomnost cholesterolu. Ovem hlavn skal tkv vevrobnch postupech azpracovn bob vsyrovm stavu, kvli nim se donpoje mohou dostat iltky tlu kodliv. Mnohem zdravj je proto konzumace sji fermentovan– veform miso pasty i tempehu.
◼Jako obasn alternativa sjov npoj neukod, ale pznivj pro n organismus je “mlko” obiln– rov, jhlov i ovesn.

dn vodov, ale krmov

Chu zeleniny i lutnin samozejm nejlpe vynikne vjednodruhov polvce− teba vepentov, brokolicov, celerov. Je ovem ada kombinac, kter nejen daj dohromady asnou chuovou souhru, ale napomohou doclit isprvn konzistence krmu. Ten je toti nezbytn, chceme-li uvait sprvnou zeleninovou polvku. Dve se j kalo “vodov”, ale to u je tak historie zeSandtnerky: “Pi polvkch vodovch jest nejdleitj jka,” pe vn apodrobn rozebr, e dozeleninovch polvek pat jka svtle lut, dolutninovch nazltl… Bez jky se prost nevailo aslavn Sandtnerka by dnes asi uasla, kdyby vidla, co dnes se zeleninou provdme.

U dn jka! Msto n kvvaru i vod, vnich zeleninu vame, pidvme rovnou lehaku, kter poslze vymixovanou polvku ndhern dochut aspoj. Anebo spolen se zeleninou vame ibatt i brambor ateprve nakonec vmchme dosmsi trochu zakysan smetany, jako vtomto receptu.

Mimochodem batt vnm m hned dvoj funkci. Spojen mslov dn snasldlm battem amrkv vytvo asnou chu, druhm dvodem je stejn jako vppad bramboru jeho krobnatost. Dky nmu se polvka nezane “rozpadat”, co by znamenalo, e se jednotliv sloky odsebe oddluj. Prv tomu zabrauje bu jka, nebo krob zbrambor, i smetana pidan dopolvky u ped fz vaen.

Pipravovat takto mete idal krmy− odpentu poervenou epu. Kombinac se nabz mraky, surovin tak. Sta je chyte namixovat. Aapak dobe rozmixovat.

Dovo-battov krmov polvka smrkv

Rychl, vydatn, velmi jednoduch azrove zdrav polvka, kter vyd zalehk obd. Pro letn dny ideln jdlo, kter je hotov zapr minut, anavc vjednom hrnci.

Co budete potebovat (5 porc)

½ stedn velk dn hokkaido i mslov dn,
1 velk mrkev,
1 stedn velk batt,
2 lce olivovho oleje,
1 l zeleninovho vvaru nebo vody,
cukr,
sl,
ppadn va z½citronu,
2dclsjovho mlka nebo 1 zakysan smetana,
dov semnka nazpesten

Postup:
Zeleninu omyjte, dni rozkrojte napl avydlabejte st se semnky. Mslovou dni zbavte slupky, dni hokkaido nemuste loupat, slupka zmkne vaenm. Batt oloupejte aspolu sdn nakrjejte nakostky. Dobe omytou mrkev nakrjejte nakoleka, prv stou budete zanat.

Vhrnci rozehejte olivov olej anastednm plameni nejprve 2 a 3minuty restujte mrkev, pak pidejte pipravenou dni abatt, restujte dalch pt a deset minut, pak zeleninu zalijte vodou i zeleninovm vvarem avate 15−20minut, dokud zelenina nezmkne. Pot nechte chvilku odstt, dobe rozmixujte, dochute sol atrokou cukru, ppadn citronovou vou apidejte zakysanou smetanu, pro vegetariny sjov mlko. Dozdobte dovmi semnky, kter mete jet oprait napnvi.

Tip:
Tuto polvku mete chuov doladit ipomeranovou vou, bylinkami, ppadn pidat pr kapek dovho oleje. Apidte-li msto smetany i sjovho mlka mlko kokosov, navc trochu koriandru achilli papriky, mte zase dal skvlou variantu.

jarvis_5790d951498e3209e7b8ea91.jpeg

moje účtenka: rodinná restaurace atmosféra v lokti má hezký interiér, jídlu ale chybí šmrnc

Msteku Loket naece Ohi, nad nm se ty stejnojmenn goticko-romnsk hrad, se k “mal Krumlov”. Pravda je to urit co domalebnosti zdejch uliek adom, vgastronomii u tenhle pmr tolik neplat. Trochu ns ji varovala pan zezdejho informanho centra, nicmn nkolik tip jsme dostali. Mezi nimi byla irodinn restaurace Atmosfra, rustikln zazen, ovem svtvarnm citem, co nebv vkategorii turistickch podnik bn. Atmosfra opravdu ct svj nzev atm se tak odliuje odsvch konkurent vhistorickm centru. Rovn menu nevypad napape patn, jdel tak akort (steak, gul, zvina, ryby, merukov knedlky apr specialit), take lovk hned nabyde dojmu, e kucha m skuten as se kadmu znich vnovat. Nakolik nm tenhle odhad vyel, mete posoudit sami.

Byli jste v posledn dob na zajmavm obd i veei? Nebo se chystte? Schovejte si tenku, vyfote siobjednan jdla a polete nm na mail life@economia.cz, co vm chutnalo/nechutnalo a pro.